800px-Eye_orbit_anatomy_anterior2

7 skrytých školních osnov, které nemáme vidět

Nemusíte být žádný génius abyste poznali, že školní systém má svoje mouchy.

Jasně, ve všem se dá vyšťourat nedokonalost a používat to jen proto, abych si mohl stěžovat – to s radostí přenechám jiným. Na druhou stranu mám rád, když se dokážeme na věci dívat z různých stran a nenechat si namluvit, že „to tak prostě je a tečka“.

Vzdělání je dlouho chápáno jako vstup k lepšímu životu.

Možnost vybrat si, kudy se směr života bude ubírat a schopnost stát na svých nohou.

Historicky šlo ale o privilegium bohatých a mocných, to až osvícenecká revoluce před dvěma stoletími přinesla takovou možnost všem Evropanům, předtím se to týkalo jen smetánky a duchovních.

Statue_of_Charles_Darwin_as_a_young_man,_Shrewsbury_School,_Shrewsbury

Zbytek byl jednoduše negramotný.

Když se teda konečně roztrhl pytel s tím, že lidi budou vedení k nějakému tomu přemýšlení, muselo se hodně rychle pojistit, aby to bylo v zájmu mašiny, která vzdělávání poskytuje.

Logicky nepotřebuje vychovávat ty, co by díky příliš probuzenému intelektu dokázali vymyslet něco ještě lepšího (přirozenějšího, zdravějšího, prospěšnějšího). Chce vlastní „pěšáky“, kteří podpoří dosavadní fungování.

A právě o tom, co všechno proto obyčejná školní docházka obnáší, vznikla zajímavá sociologická studie o takzvaných „skrytých osnovách“.

1. Závislost na autoritách

Studenti jsou v každodenním styku s učiteli a tím je jim na nich vštěpována určitá emocionální i intelektuální závislost.

Studie je tady trochu přísná na učitele a připisuje jim, že vnucují co a jak si mají žáci myslet. Tady by se dalo dál bavit o přístupu jednotlivých učitelů, každopádně obsah osnov je daný seshora a oni jsou ve finále jejich prostředníky.

A často kritizované nedostatečné platové ohodnocení možná není úplně náhodné. Učit 2. stupeň nebo středoškoláky je samo o sobě trochu masochismus, a čím menší je odměna, tím méně profesního zápalu kantorovi zůstává.

Zdeptáni obou stran je možná další nepsanou skrytou osnovou, protože vyhaslý člověk je náchylnější k ovčímu chování.

2. Věci jsou tak, jak jsou – podřiď se jim!

Škola podporuje status quo, totiž řád věcí tak, jak aktuálně jsou. Až v dospělosti většina z nás pochopí, že všechno na světě je jen výsledek práce těch, co tu byli dřív, a stejně tak jako někdo vymyslel tohle, my můžeme vymyslet něco úplně jiného.

A právě škola, která pracuje s rozvíjením lidské hlavy, by na tomhle měla být ideálním místem.

Není.

Skryté osnovy dávají možnost vidět jenom to, co zrovna je, a vybírat si z jejich nabídky. Dnes už aspoň není vybočování zatíženo fyzickými tresty, ale třídní stádovitost je i tak silnou veličinou. Integritu stát si za svým proti všem postrádá většina z nás i dneska, natož v dětství.

3. Od nejlepšího po nejhorší – a ty jdi z kola ven!

Každá třídá má svoje vůdce, šašky, hvězdy, oblíbence – a pak ten zbytek. To spolu se známkováním vytváří jakousi třídní hierarchii, která má bohužel neblahý vliv na spoustu citlivých životů.

Lidem s neprůbojnou povahou jsou dány do vínku jiné přednost, vždyť většina velkých osobností na poli umění i vědy byli „podivíni“. Toto nastavení je ale pošlape a nedovolí jim rozvinout potenciál. A to je nefér, protože temperament je nám daný, ten si nevybereme. Respektovaní lidské rozdílnosti tady chybí.

Students_of_Nan_Hua_High_School,_Singapore,_in_the_school_hall_-_20060127

Argumentuje se, že i to je součást socializace a vypěstování ostrých loktů, ale nemusím snad zdůrazňovat, že výsledkem toho jsou zároveň šikany, deprese, sebevraždy…

Že slabý jedinec v tvrdém světě nepřežije je pravidlo, které jsme převzali z říše zvířat. Ale vážně je člověk jediná bytost s rozumem a citem jen proto, aby to ignoroval a dál se choval jako smečka vlků, která sežere svého poraněného druha, aby je nezdržoval?

To si musíme každý vyřešit sám v sobě.

Pro někoho budou tyto případy jen nedostatečně přesvědčivé procento v jinak funkčním koloběhu alá „když jsem to přežil já, tak oni se taky nějak prokoušou skrz“.

4. Moc se nevzrušuj

Zvonek ukončující hodinu prý ukazuje, že nic není tak důležité, abychom se tomu věnovali nad stanovený rámec. Jsou přece i další povinnosti. To samozřejmě úplně odporuje snaze být v něčem nadprůměrný.

Když už se stane zázrak a dítě nějaký předmět ve škole zaujme, tato vášeň je oslabena rozmělněním sil a pozornosti k dalším, pro něj nerelevantním záležitostem. Podporuje lhostejnost a nezaujatost. Od všeho trochu a nic pořádně určitě není cesta k tomu v něčem vynikat.

5. Seš zmatenej? To je dobře

Někdo by mohl namítat, že všeobecnost osnov, kdy se vedle angličtiny, pravopisu a zlomků šprtáte chemické vzorečky a názvy šutrů („minerálů“), je cesta, jak ukázat dětem, čemu všemu se dá v budoucnu věnovat.

No jo, ale dětská mysl plná fotbalu, tancování a YouTube v kombinaci s tímhle (pod záštitou „hrozně důležitého“ známkování) vytváří obrovský koktejl zmatku, který nerozkoukaného človíčka zanechá s hlavou plnou otazníků.

A to je podle teorie skrytých osnov důležitý bod pro další zpracovávání poslušného občana.

800px-StateLibQld_1_40063_Brisbane_Girls_Grammar_School,_ca._1905

6. Sebeúcta? Zapomeň

Přímo následuje fakt, že názor učitele odráží dětskou sebeúctu. Důmyslný systém známkování (potažmo poznámkování a důtkování) podle teorie skrytých osnov učí, že naše hodnocení určují druzí a je dočasné.

Opět můžu vytvořit opozici a říct, že jde přece o výkonnostně-motivační systém (o tom víc v dalším bodě), ale je na místě připomenout známý výrok Alberta Einsteina„Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná.“

Opět čelní srážka školské obecnosti s lidskou individualitou.

7. Velký bratr všechno vidí

Říká se, že určitý pokrok je nevyhnutelný. Už dneska jsme každý vystopovatelný díky mobilu v kapse a řeči o implantování kreditních karet nebo čipů do těla přestávají být jen děsivým sci-fi… Skryté osnovy s tím jako pro-systémová záležitost samozřejmě počítají.

Pod dohledem jsi vlastně i ve volném čase díky plnění domácích úkolů a přípravou na zítřejší látku. Tak postupně přijímáme, že dozor nad námi od někoho dalšího je vlastně normální a neškodná věc.

(To je závěr studie, já tenhle bod teda zdatně obcházel a všechno pak doháněl před hodinou pod lavicí. V podstatě až do maturity.)

 

Tak mě tady napadá, jestli nejsme „vypruzení“ k lajdáctví záměrně, abychom ztratili v budoucnu zájem o další vzdělávání, samostudium a seberozvoj, protože bez něj jsme přece jen mnohem lepším nástrojem těch tam kdesi za oponou… Ale víte jak, kdoví. To je na další povídání, a už tak toho bylo dneska moc.

Abych jenom podtrhl teorii o skrytých osnovách (*2002), její autor J.T. Gatto vidí jako možné východisko „homeschooling“, což je v posledních letech oblíbená záležitost, která nese svoje ovoce – viz video z TEDu níž.

Otázkou je, zda by na ní šlo postavit celou společnost, tak jak jí známe, nebo se naopak objeví snahy ji potlačit. Možný je všechno.

Pro druhý pohled doporučuji film Tohle je náš svět (hlavní role „Aragorn„), která ukazuje téma upřímně z dobré i zlé stránky.

(české titulky jdou zapnout vpravo dole)

 

Napište komentář

* Povinné údaje