A do třetice 10 pohádek pro dospělé, které zahřejí na duchu

Už to chvíli vypadalo, že na třetí díl žebříčku dospěláckých (ne)pohádek neposbírám dost dílků, ale kdepak!

Ukázalo se, že filmové duševní potravy máme na světě dost, a jde jen o to, jak rychle ji jeden dovede nacházet či znovuobjevovat.

Předmluvu jsem si již odpracoval v první i druhé části tohohle článku, takže rovnou k věci, vážení!

(a už připravujte popcorn)

Seznamte se, Joe Black (1998)

Jestli nad romantickými filmy ohrnujete nos, zadržte ještě. Tohle je jedna z těch hodnotných romantik, která sice útoky na vaše emoce nijak nezastírá, ale prostoduchost tu nečekejte. Jde až na kost a je velmi lidská, navíc zahraje na tak tenké struny, že má potenciál otevřít i ty zatrpklejší mezi námi (a tím léčit).

Protože když se Anthony Hopkins jakožto šlechetný korporátní magnát setká se smrtí (zahranou Bradem Pittem, kterému tu jde vyčítat jedině účes), uzavřou spolu obchod, ze kterého nakonec nejvíc získá divák.

Muž, který zabil Dona Quiota (2017)

Přišel ve věku železa, aby dal vzpomenout na lesk doby rytířské. Starý španělský blázen, který útočil na mlýny, představuje mnohé: hrdinství, podivínství, nevyzpytatelnost, čest a ideály ve jménu dobra…

To vše se do všedního života někdy hodí zrovna tak málo jako v jeho rodném 17. století. O to víc může být jeho tažení probouzející, budete-li se dívat pořádně!

Zasazení tohoto snímku Terry Gilliama (12 opic, Monthy Python, Strach a hnus v Las Vegas) do prostředí, kde se ambiciózní režisér snaží slavný román zfilmovat, je zajímavým experimentem plným symbolik, které mainstreamového diváka odradí (i já napoprvé nedokoukal), ale hledači pokladů si budou mlaskat blahem. A jako bonus možná pochopíte, o co tomu starému bláznovi celá ta staletí jde…

Imaginárium Doktora Parnasse (2008)

„On nechce ovládnou svět. Chce, aby si svět vládl sám…“ A ještě jeden Terry. Vizuální delikatesa točící se okolo faustovské zápletky nabídne tolik symbolů a podobenství, že jedno shlédnutí nebude stačit. Výbuchy imaginace vás dostanou do říší, které jako dospělí navštěvujeme jen pramálo, a nenechají vás chladnými (skoro taková Alenka v říši divů pro starší diváky).

Za zmínku stojí, že se jedná o poslední vystoupení Heath Ledgera před jeho smrtí, památně za něj tak několik scén dokončili Johnny Depp, Colin Farrell a Jude Law. O to víc zamrazí spojitost s tím, nakolik se film strefuje do vosího hnízda iluminátství. Ale když budete naslouchat, na většinu otazníků vám vzápětí odpoví.

Zrození šampiona (2009)

Šlo jim o dobrý skutek, nebo finanční vypočítavost? Sandra Bullock a Tim McGraw spolu s dětmi žijí idylický a úspěšný život americké vyšší vrstvy. Adoptují nadějného mladého fotbalistu z chudých poměrů a dají mu šanci na lepší život, které využije.

Jenže pragmatický svět na starý dobrý altruismus nevěří, okolí je soudí a vzápětí už jim na dveře klepou detektivové… Nádherný, pozitivní a kvalitní počin (na základě skutečné události), který nakopne.

Vzpomínka na Manhattan (2014)

Co je na světě rozkošnějšího, než vidět starý pár, kterému to pořád klape? Tady jeden (Morgan Freeman + Diane Keaton) sledujeme při nežádoucím stěhování na stará kolena, a klidné tempo tohohle milého snímku nám dá dost času nabažit se té nejzralejší formy lásky, jakou lze vypěstovat.

Velká ryba (2003)

Nikdy jsem nebyl publikum ani cílovka Tima Burtona. Jeho holdování divnostem, hororu a zvrácenostem většinou nekoresponduje s mým vkusem.

Tenhle snímek je ovšem výjimkou z pravidla. Je prostě krásný: plný fantazie, snovosti, originality, důvtipu a také laskavosti, což je jedna ze stěžejních pohádkových (potažmo lidských) kvalit.

Netřeba dál rozvádět, pokud v sobě cítíte potřebu dobít baterky vašemu vnitřnímu dítěti, neváhejte a užijte si tenhle koncert Obi-Wana Kenobiho, Belatrix Lestrangeové a spol. na vlastní kůži! Vážně unikátní kousek.

Koupili jsme ZOO (2013)

Matt Damon jako cílevědomý vdovec, který se tvrdohlavě snaží postavit na nohy zapomenutou zoologickou zahradu, a žongluje při tom se snahou zlepšit vztah s dětmi, udržet zaměstnance spokojené, zvířata zdravá, a vyrovnat se s traumatickou ztrátou.

Prostě hřejivý film pro celou rodinu, kterým neuděláte chybu (pokud nejste už nenávratně ztrouchnivělý cynik, jinak od tohoto žebříčku ruce pryč).

Lásky čas (2013)

Britové neprodukují filmy v takovém množství jako Američané, ale celkem pravidelně se jim daří trefa do černého (většinou s podpisem režiséra/scenáristy Richarda Curtise). V minulých dílech se tu umístil Notting Hill i Láska nebeská, zrovna tak jsem tu vychválil Paddingtona, a pokud vám je náboj těchto filmů sympatický a příjemný, pak lidský, kouzelný i zábavný Lásky čas je dalším skvělým zářezem do této rodiny.

Ostrovní zprávy (2001)

Film, který vás v jednu chvíli mrazí, v druhou dojme, a ve třetí je pohodově přátelský jakoby se nechumelilo. A svou divokou proměnlivostí je vlastně velmi podobný našim všedním životům.

Hlavní představitel Kevin Spacey, nakolik je dnes pro své hříchy veřejností zapovězen, zkrátka na přelomu tisíciletí natočil řadu klasik, a na tuhle se v jejich záplavě neprávem zapomíná.

Sleduje cestu muže, který se vrací ke svým kořenům do kanadského Newfoundlandu, severského a od civilizace téměř odstřiženého ostrova, kde se tak trochu omylem stane novinářem, zažije spoustu zajímavých i děsivých zvratů, a pokusí se dát lásce druhou šanci setkáním s Juliannou Moore.

Ready Player One (2018)

Když točí Steven Spielberg, je potřeba zpozornět. Ačkoliv jeho největší trháky se datují do sedmdesátých až devadesátých let (Čelisti, Schindlerův seznam, Indiana Jones, E.T., Jurský park a mnohé další), není tomu dlouho, co opět zabodoval s velmi svěží a chytrou sci-fi, která je jedním z nejzdařilejších filmů posledních let.

Trochu jsem váhal se zařazením, neboť jako cílovka zde působí na první pohled pubertální diváctvo. Ovšem pokud staršího diváka neodradí zaměření na budoucí vývoj moderních technologií, objeví překvapivě důmyslný a atraktivní příběh, který je ve svém jádru navíc vysoce pohádkový (tři klíče, hádanky, etický rozměr, šťastný konec hrdinské cesty a řada dílčích pozitivních apelů).

(K tomu potěší celá plejáda popkulturních odkazů, které naštěstí kvantitativně převyšují teenagerské dumb-down momenty.)

Budoucnost, kde lidé tráví svůj čas ve virtuální realitě není už dnes tak nepředstavitelný, a zápletka soupeření korporací o nadvládu nad novým tržním segmentem, který se umí hrůzostrašně proměnit do novodobého otroctví, je uvěřitelný i jaksepatří napínavý. Knižní předloha se již dočkala druhého pokračování a pravděpodobně bude i natočena.