tumblr_nbhq60qqmQ1r238sko1_500

AUTORŮV DENÍK (13.) – Nejseš na ty pohádky trochu starej?

Nevšední šance nakouknout do hlavy i zákulisí mladého autora, který dělá věci jinak (ke svojí škodě i užitku) a většinou mu to projde. Inspirujte se úspěchy, vyvarujte přešlapů, podívejte se z první ruky, jak to chodí v praxi a pobavte se na účet volaného. Vítejte za oponou Pohádek Nový Věk!

Před časem jsem v jednu nekřesťanskou hodinu v jednom nekřesťanském podniku potkal bývalého spolužáka a dal se s ním do řeči mimo jiné o tom, kam nás práce zavála.

A jak už to tak u podnapilých lidí bývá, manýry stranou a upřímnost dopředu – vypadlo z něj, že psát pohádky je známkou nedospělosti a strachu posunout se v životě dopředu.

Mojí první pohnutkou bylo urazit se – co mi má po těch letech práce do toho co kecat, že jo.

Ale na druhou dobrou jsem to odmávl, že mi je vlastně fuk, co si myslí. Jednak dělat dojem na ostatní není motivací za touhle tvorbou, a navíc nešlo zrovna o někoho, jehož názor by měl váhu (když už jsme u té upřímnosti).

Stejně mi ale dal brouka do hlavy a v průběhu dalších měsíců mi ta myšlenka tu a tam znovu vyskočila: „Jsem snad jenom přerostlý ublížený dítě?“

Tohle celé samozřejmě reaguje na dětství.

Vždycky říkám, že nedílnou součástí Pohádek Nový Věk je předat věci, které bych si býval přál vědět mnohem dřív.

Už tohle je podezřelý bod, protože ač se člověk může snažit být sebeobjektivnější ohledně toho, co to ty obecně prospěšná a pravdivá „dobra“ vlastně jsou, na konci dne je to hrozně subjektivní.

20160121_182221

Ale to se projeví na poli asi každé umělecké činnosti, a snad to tomu dodává i jakousi „šťávu“ navíc.

Dávno si nedělám iluze, že pár dobře vtištěných myšlenek do jednoduchých pohádkových příběhů zařídí těm malým čtenářům šťastný život navěky.

Vývojoví psychologové by se mnou navíc jistě v mnoha ohledech nesouhlasili ohledně schopnosti dítěte vstřebat určité abstraktnější idee – vždyť ani dospělá populace se neshodne v chápání „maličkostí“ jako je svoboda, poslání nebo právě to slavné dobro.

Ale já černobílé dobro a zlo klasických pohádek odmítám tlačit dál, a když si s tím může hrát Hajao Mijazaki, tak má zelenou každý, komu to dává smysl.

Navíc jsem zastáncem toho, že děti jsou tak nějak odraz toho, jak na tom zrovna jsme. Mohou být nesnesitelné, ale také moudřejší, než by na svůj věk být měly. A tak je nechci omezit a předkládám vše do pohádek tak, aby si z toho každý vzal, na co je zrovna připravený.

books cover

Nemyslím si, že žijeme v informačním věku, abychom ztráceli čas děláním stejných chyb pořád dokola.

Jasně, zkušenosti jsou nepřenositelné, ale jsou tu přece šikovné a vhodné cesty, jak pomoct těm malým človíčkům dělat nikoliv žádné chyby, nýbrž chyby nové! A zase díky tomu poznat sebe i svět okolo trochu lépe, než se to povedlo nám.

Nerozumím hrozně moc věcem. Já jen vím, že dobře podaná věta může zachránit život.

A tak budu psát, dokud v tohle celé budu věřit.

Jestli pro to v očích lidí, které potkám jednou za dvacet let, budu působit dětinsky a infantilně, je to daň, kterou rád zaplatím. Dobře totiž vím, proč jdu touhle chůzí.

Víš to taky?

D.Z. 8.4. 2018

1 Komentář

Napište komentář

* Povinné údaje