RECENZE: Píseň moře (2014) – Ta nejlepší evropská pohádka nového tisíciletí?

Asi před měsícem jsem viděl jednu z nejkrásnějších pohádek v životě.

Už delší dobu jsem o jejích kvalitách slýchal, ale trvalo mi nakonec pár let, než jsem se k ní dostal.

Byl jsem z ní přímo okouzlen, až jsem si ani nebyl ochotný při ní dělat poznámky pro případnou recenzi, jako to jinak mívám ve zvyku.

A tak když si k ní dneska sedám, už jen horko těžko v paměti lovím konkrétní momenty, detaily, pasáže, myšlenky… Asi bych to ještě dal dohromady, ale rozhodl jsem se, že to není tentokrát potřeba.

Když je něco krásné, stačí to jako výpověď samo o sobě. Tenhle film, tohle umělecké dílo si je svým vlastním chvalozpěvem.

Oslavou lidí, lásky, světa, života, rodiny, odvahy, naděje, víry, dobrodružství, vůle.

Věřím, že po celý život, budu-li dotázán na ty nejlepší pohádky všech dob, nikdy mezi nimi nezapomenu zmínit právě Píseň moře.

Pokus o nejkratší recenzi na tomhle blogu za 3, 2, 1…

Mohl bych se tu rozepisovat, jak je geniálně provedená obrazem, slovem, hudbou i nápady, jak hraje na ty nejpodstatnější struny naší duše a rozvíří ve vás ty nejdůležitější emoce v naprosto perfektním směru a s tím nejčistším záměrem.

Anebo se vrátím zpět na zem, a prostě to popíšu jako krásný příběh o jednom smutném vdovci, co se snažil dělat co mohl pro své dvě děti, které mezitím zažijí velké putování za odkazem své maminky, která nebyla z tohoto světa.

Poděkovat britskému režisérovi Tommu Mooreovi, o kterém se až nyní dozvídám, že ten stejný rok vyprodukoval i mého oblíbeného Proroka, a proto už vždycky budu dávat pozor, jakmile se vytasí s něčím novým (a tudíž si doplním přehled o zatím nejnovější Vlkochodce).

Můžeme vzdát hold koprodukci Irska, Dánska, Lucemburska, Belgie a Francie, inspiraci keltskou mytologií, bohatém rozměru a vývoji jednotlivých postav či obrovské mysterióznosti (která tu není jen pro údiv, ale plní řadu důležitých funkcí – z nichž některé odhalíte, a jiné vám zůstanou skryté, ale prospějí vám všechny bez rozdílu).

Anebo tu můžu přestat marnit váš čas a nasměrovat vás i s dětmi ke sledování tohoto čarovného, trochu melancholického, každopádně napínavého a dokonalého evropského výkvětu novodobé pohádky.

Prosím, pusťte si to, pokud jste to ještě neviděli. Člověk se potom zase cítí člověkem. V tom hezkém slova smyslu.

HODNOCENÍ: 5/5

Komentáře:

Leave A Response

* Denotes Required Field