Walt Disney je kultovní jméno. Legenda pohádkového žánru. Od nakreslení myšáka Mickeyho v roce 1928 uběhlo už pomalu celé století, a přesto si jeho studio pořád drží celosvětové prvenství, co úspěchů pohádek týká.

Nejsou to ale jen tržby, stojí za nimi skutečná kvalita. K dnešnímu dni má společnost Walt Disney Animated Studios na svědomí celkem 55 celovečerních pohádek, v jejichž výčtu najdete jednu klasiku vedle druhé.

Diskuse o tom, která z nich je ta vůbec nejlepší, zatím otevírat nebudeme, ale jedním z kandidátů je určitě král džungle Tarzan, vůbec poslední Disneyovka minulého tisíciletí.

Teď gorilou jsem já

Jde o jeden z posledních kreslených snímků, než zavládla revoluce počítačové animace, a tak uvidíte opravdu vrcholové kresby a efekty, kterých se na tomto poli Disneyovští animátoři dopracovali.

Vždyť kdo by neznal Tarzanovo stylové bruslení/sjíždění/slajdování po větvích nebo akční houpání po lijánách? Ikonické scény, které shrnují originalitu, svěžest a švih celého filmu.

Nechybí ani legendární pokřik (viz video) nebo vynikající vedlejší postava Terka, jeho nejlepší gorilí kámoška a držkatá vrstevnice.

První část filmu je věnována Tarzanovu dětství a je tak sympatická, že náhlý přechod do dospělosti pokaždé trochu zabolí. Ale musí to být, protože sebou nese tolik skrytých pokladů, že to za to stojí.

85 let na rozmyšlenou

Film vychází z knihy E.R. Burroughse Tarzan of the Apes (česky Tarzan, syn divočiny nebo Tarzan z rodu Opů) z roku 1914, ale naštěstí si místy děj lehce upravuje na místech, kde oněch 85 let rozdílu mezi knihou a filmem přineslo řadu z největších poznání lidské historie.

Na začátku Tarzan jako miminko s rodiči ztroskotá u afrického pobřeží, kde je přepadne levhart a z malého se stává sirotek. Nachází ho gorilí matka Kala, která sama ztratila svoje mládě a vychová ho jako vlastního.

V originále však Tarzanovi rodiče zabije gorilí samec Gorčak, kterého pak hlavní hrdina v dospělosti porazí a stane se novým vůdcem smečky. Zde je tato scéna nahrazena právě utkáním s levhartem, kterého Tarzan porazí a konečně si získá respekt svého vůdce, který ho do té doby odmítá považovat za vlastního.

Možná to na první pohled není velká změna, ale podívejte – místo barbarské touhy po krvavé pomstě se zpráva mění na fakt, že Tarzan vlastním úsilím dokáže překonat svojí největší bolístku, kterou je: „nejsem dost dobrý/nezapadám“.

Další zlomový moment je příjezd nových lidí na ostrov, který sebou přináší dobro i zlo lidského světa – nadšení badatelé na jedné straně a bezohledný lovec na té druhé.

Osvojování si lidství s mladou Jane, kdy poprvé pozná svůj druh a opakuje slova (opičí se jako opice, co ho vychovali), čímž vznikají vtipná nedorozumění i skryté dvojsmysly tvůrců (kdy si výstřel pušky spojí se jménem hlavního záporáka Claytona, který do africké džungle přináší rušivý element lidského, egoistického a smrtelného dobývání).

Právě příchod lidí opět přináší rozbroj mezi Tarzanem (který jim chce pomoct zkoumat gorily) a Gorčakem (který chce chránit smečku před novou neznámou). Náš hrdina pronáší slovo do pranice: „Proč se cítíš tolik ohrožen každým odlišným od tebe?“

Měl pravdu mladý idealista, nebo starý cynik, který chce chránit svoje blízké? Opět, pravda se ukáže uprostřed.

Liší se i závěr, kdy místo odchodu do světa lidí zůstává mezi gorilami a navíc k tomu přesvědčí i svou milou s jejím otcem. To taky není jen tak, možná se v tom odráží i poznání konce 20. století, že ne všechno lidské je lepší, než stará dobrá matka příroda…

Nový Věk říká ANO

Tady se snad nepovedlo jenom české předělání soundtracku (na rozdíl od jiných devadesátkových počinů jako Pocahontas) jinak kvalitního Phila Collinse.

Filmu už vyčtu jen to, že příliš pohádkově-jednoduše na závěr zromantizuje přechod Jane a jejího tatínka z civilizace do života džungle, ale pokud si to nějaký žánr může dovolit, tak tenhle!

Jestli jste si tohle ještě doma s dětmi nikdy nepustili, nečekejte už ani jeden víkend, ani jeden večer, ani jednu minutu – tohle je NEJEN jedna z nejlepších Disneyovek, ale jedna z vůbec nejlepších filmových pohádek.

HODNOCENÍ: 5/5