Americký pohádkový muzikál Pan Wonka a jeho čokoládovna nás zavede do městečka, kde stojí tajemná továrna vyrábějící tu nejlepší čokoládu na světě. Jednoho dne její majitel Willy Wonka (Gene Wilder) ukryje v čokoládách zlaté kupony. Děti, které je najdou, pozve na návštěvu své továrny a slíbí jim do konce života posílat cukroví zdarma. Nikdo však netuší, jaké překvapení děti v továrně čeká!

Když byla v roce 2005 Karlíkova továrna na čokoládu s Johnny Deppem v kině (který zažíval díky Pirátům z Karibiku vrchol popularity), byl jsem už pár let vzdálený od cílové skupiny, tudíž mě to minulo.

Z hodnocení předních filmových webů se ale dozvídám, že tato novejší verze v oblíbenosti poráží starý originál, a tak jsem se musel po letech přesvědčit na vlastní oči a zkusit rovnou oba.

A co se mě týče, nesouhlasím.

Starý Willy Wonka tu Deppo-Burtonovskou freak show strčí z pohádkového hlediska hravě do kapsy! Pokud dokážete vidět dál, než za moderní vizuální stránku, nabídne vám něco s tak velkou duší, že se vám to nepoštěstí každý den…

Čokoládovnu měl hned za domem

Slavný Willy Wonka po letech v ústraní vyhlašuje znovu zpřístupnění své továrny, ale pouze pro 5 výherců, kteří najdou vstupenku schovanou mezi miliony jeho tyčinek. A doživotní zásobu čokolády k tomu!

Chudý hlavní hrdina Charlie se ptá dědečka, zda má šanci jednu z nich najít.

„Jeden? Ty najdeš všech pět, Charlie!“ má jasno jeho staroušek, a nezapomene pochválit ani Wonkova marketingového génia.

„Jeden by mi stačil,“ drží se Charlie své předepsané zlatavé skromnosti.

Reakce veřejnosti na tuto událost je obrovská a následuje sekvence, kdy lidé nedovedou toto nadšení unést.

Je to samozřejmě dětská fikce, ale přesto je trochu smutné (nebo legrační?) přesunout se o 50 let do současnosti a vidět, jak něco dříve tak ojedinělého by se dnes ztratilo v oceánu podobných nápadů, protože společnost byla konzumem a leskem přesycena.

Na prahu sedmdesátých let to ale ve fiktivní Británii prozářilo šedivou nudu a přísnou uniformitu, že i Charlieho učitel kvůli tomu rozpustil hodinu, aby si běžel do cukrárny koupit svou šanci na splněný sen!

Wonka se postaral o fenomén ve stylu The Beatles na poli cukrovinek.

„Máš větší šanci, protože to víc chceš!“

Slova dědečka se plní, Charlieho čokoláda skutečné zlatý los (na druhý pokus) obsahuje. Hurá do továrny na čokoládu!

Ale před tím se zastavme u ostatních vybraných dětí.

Velkým apelem celého příběhu je varování před špatným rodičovstvím – to jak dítě vykvete často nepadá z nebe.

První nachází los německý tlouštík, který v přímém přenosu Wonkovi vyhrožuje, že jeho továrnu vymlsá do základů. Jeho otec následně omylem reportérovi ukusuje mikrofon, protože si ho splete s jitrnicí. Chacha!

Druhá „květinka“ je dcerou bohatého majitele továrny, který pro její přání najít los zapřáhl veškerý personál k rozbalování Wonka tyčinek s efektivitou 19 000 obalů za hodinu. Její rozmazlenost a chování je do nebe volající, ale tatínek poslušně plní její rozmary a maminka pro jistotu všechno přísně schvaluje opodál a tatínkovi připomíná, že je na tenkém ledě…

Třetího ambiciózního děvčátka z Montany je stejně jako jejího tatínka politika/byznysmena všude plno, a Charlie v tomto bodě už ztrácí víru, že se mu los najít povede.

Maminka ho utěšuje, že na tom nebude hůř než ostatní miliardy hledajících (opravdu používá slovo biliony), a že věci se opravdu změní k lepšímu, až to bude nejméně čekat.

Partu uzavírá další Američan, malý a prudký fanoušek kovbojů, televize a zbraní z Arizony, který neváhá prohlásit, že život je o zabíjení.

Do toho ještě přichází úhlavní Wonkův konkurent, který se všechny děti snaží podplatit, aby v továrně získali tajný recept, který mu pomůže ovládnout trh se sladkostmi. Ale tato dějová linka bude mít velmi překvapivé rozuzlení!

No, kromě Charlieho jde o výstavní sebranku. Jatka mohou začít…

Než jsme znali Deppa, byl tu velikán Wilder

Těžko slovy předat báječnou jízdu, která začíná velkolepým nástupem Willy Wonky na scénu.

Ne nadarmo šlo dost možná o životní roli Genea Wildera. Ten sám na roli přistoupil až poté, co režisér svolil k jeho vlastnímu nástupu (Wonka se objeví u vchodu a kulhá, načež udělá perfektní kotrmelec a všechny přivítá).

„Od té chvíle totiž nebudou vědět, zda lže nebo říká pravdu,“ okomentoval herec svoje hravé entrée.

Nejsem příznivec muzikálů, ale v téhle pohádce to zpívání tak nějak dobře zapadá a není rušivé.

Otazníkem budiž prťaví Umpalumpové, africký kmen jehož mzdou jsou kakaové boby. Wonkova pracovní síla a jejich ošklivý make-up můžou být divákovi protivní, ale jejich kombinace zpěvu s hádankami přináší vhodné morální poučky a jsou pěkně složené.

A jaký malý divák by odolal čokoládové řece, kterou mají na starost? Alespoň do chvíle, než se naše skupina nalodí na člun a vyrazí do nejstrašidelnější části filmu…

Temná noc duše

Následná plavba tunelem balancuje mezi něčím spirituálním, existenciálním a psychotropním zároveň.

Z nejdříve tajemně filozofujícího Wonky scéna přechází do vyloženě děsivých výjevů doplněných hlubokými verši o směřování světa. Posádka lodi na hrůzy reaguje podle toho, jak je kdo z nich vyrovnaný s věcmi mezi nebem a zemí.

Pro přemýšlivého dospělého velmi podnětná podívaná, ale dle svědectví amerických diváků šlo o možná nejstrašidelnější filmovou scénu jejich dětských let. Takže možná malým klidně zakrýt oči a užijte si ty dvě minutky sólo! (?)

Ponechám na vašem uvážení.

Hodně výmluvně to vystihuje toto meme:

Vždycky se to pokazí u moučníku

Při cestě továrnou každé ze zlobivých dětí dojíždí na nějakou ošklivou vlastnost, která mu kazí charakter – nenažranost, arogance, agresivita, neposlušnost.

Pouze čistý Charlie kličkuje svody a zůstává pokorným. Wonka ho zdánlivě přehlíží, ale ve skutečnosti se dívá a hocha testuje pro velké finále (nebojte, neprozradím).

Způsob, jakým se postupně zbavuje dětí je dost nekompromisní, ale vidět totemové zvíře všech Elon Musků tohoto světa je prostě vzrušující!

A s ohledem na dnešní hyperkorektní dobu je to závan osvěžujícího uvolnění.

Tato temnota dává filmu a postavě podivínského továrníka nový hodnotný rozměr. Film se toho nebojí a proto je silný i po půl století, kdy mělké dětské snímky zapadávají prachem.

Scénografie je místy opravdu zastaralá, ale pořád se na to dá dívat a ze zážitku to pro skvělé dialogy, příběh a herecké výkony nemá šanci příliš ubrat.

Navíc jsme z našich českých pohádkových klasik v tomto ohledu zvyklí na ledasco… 😉 A pestré barvy v každé části továrny dávají znát, že jsme uprostřed pohádkového světa fantazie.

„Nemůžu tam být navěky. A ani to nechci zkoušet.“

Zajímavostí je, že snímek byl v době svého vydání komerčním neúspěchem.

Ale jak krásně je po uplynutí nějaké doby vidět, na čem opravdu záleží. Řada výdělečných pohádek dneška se může jít klouzat v porovnání s tímto mistrovským, a snad i nesmrtelným dílem! 

Přestože mladším generacím bude blíž modernější zpracování Tima Burtona s Johnny Deppem, které je navíc věrnější své knižní předloze, zážitek pohádkovější a celkově fantastičtější poskytuje právě tato opomíjená původní verze.

Nemůžu dost zdůraznit, jak moc bych doporučil se s dětmi na tenhle kousek podívat. Je to přesně ten druh umění, která dává křídla celé naší bytosti a probouzí v ní všechno to dobré.

Tohle šlo ze srdce.

HODNOCENÍ: 5/5